Jaký bude další díl Zaklínače Torwolfa? Předně jistě stojí za to říci, že příběh se noří do brutálního období jediného dne. Unaveného, zmořeného, stále se opakujícího, chyceného v hloupých okovech nesnesitelného prokletí. Vedle zaklínače se objeví jeho stará láska Elldel al Shar, elitní čarodějnice, se kterou má ovšem trochu jednostranný vztah. Společně prošli staletí nesmrtelného života – jak se ale vymaní z pasti jediného nesnesitelně opotřebovaného dne?
Kdo zná můj přístup k Zaklínači, tak ví, že příběh bude plný krvavých soubojů a morbidních hlášek. Polepším se v tom, aby souboje trvaly poněkud déle, a ponořím se do hlubších popisů cákající krve a vyhřezlých vnitřností. Nechci ale nechat ležet stranou i vtip, který by osudy lidí měl provázet. Je totiž stupidní prožít život bez úsměvu na tváři.
První díl nebyl k mé spokojenosti ilustrován. Asi jste si všimli, že některé obrázky jsem vložil dokonce nedodělané. Bohužel jako nakladatel musím držet termíny odevzdání podkladů dané tiskárnou a nejsem schopen úplně ovládat spolehlivost dalších zainteresovaných lidí, jako třeba ilustrátora. Proto nyní rozhodně zaklínač nepůjde ke korektorce dříve, než bude plně ilustrovaný minimem deseti prací.
Příběh nebudu roztahovat na více jak dvě stě stran, plus mínus. Zrovna nedávno jsem si vyzkoušel dát do mé sazby několik konkurenčních knih a bohužel musím konstatovat, že by bylo mnohem více fér vůči čtenářům, kdyby se uváděl povinně počet normostran textu. Tam kde já jsem na dvě stě stranách, jiní zvládají stejným objemem textu dvě stě padesát i více a inkasují pochopitelně i více za prodej. Nevím. Nechci to zneužívat. V knize Hřídel jsem na úkor vlastní práce dokonce ještě zúžil text, takže kde má konkurence 1200 znaků na stránce, já mám již 1600 a to se ve dvě stě listech napočítá klidně o třetinu obsahu více.
Holt je doba prasat, které všichni milují. Nepojedu tím vlakem, i když jsem na tom bit – sorry jako 😀
